Jak umělá inteligence a 3D mění svět digitálního značení

Digitální obrazovky se vyvíjejí díky technologiím LED, OLED a umělé inteligence. Kromě standardních billboardů zvyšují zapojení spotřebitelů také inovace, jako jsou 3D holografické displeje a rozšířená realita. Díky integraci umělé inteligence a senzorů mohou moderní obrazovky nyní automaticky přizpůsobovat obsah počasí nebo návštěvnosti, čímž přinášejí měřitelnou návratnost investic a chytřejší, pružnější reklamní zážitek.

Stačí se krátce projít prakticky jakýmkoli centrem města a uvidíte spoustu digitálních obrazovek všech velikostí, a to jak v interiérech, tak venku. Není pochyb o tom, že tato technologie je tu, aby zůstala, a že se využití těchto obrazovek stále rozšiřuje na stále větší počet míst, od center velkoměst až po malá městečka. Patří sem venkovní billboardy i obrazovky uvnitř nákupních center a maloobchodních prodejen sloužící k marketingu a orientaci, a také obrazovky na nejrůznějších místech, od hotelů po muzea, poskytující obecné informace.

Co se týče samotných obrazovek, je na výběr z několika různých technologií. Jednou ze starších technologií je displej s tekutými krystaly (LCD), který poskytuje dobrou přesnost barev a poměrně jasný obraz. LCD displeje jsou obecně cenově dostupnější a vyznačují se delší životností, což z nich činí nákladově efektivní volbu pro reklamní účely.

LCD obrazovky jsou však postupně nahrazovány displeji s diodami vyzařujícími světlo (LED), které nabízejí vysoký jas v kombinaci s dobrou energetickou účinností a jsou zároveň vhodné pro venkovní použití. Princip LED spočívá v polovodičových prvcích, které vyzařují světlo, když jimi prochází elektrický proud. LED displeje v zásadě fungují tak, že jednotlivé červené, zelené a modré LED diody jsou seskupeny do klastrů, čímž vznikají pixely, a displej se skládá z mnoha tisíců těchto pixelů. Obrazy lze poté zobrazovat pomocí ovládání barvy a intenzity světla z každého pixelu. Čím menší jsou pixely, tím vyšší je rozlišení, které se měří v pixelech na palec. Je však nejlepší přizpůsobit rozlišení zamýšlené vzdálenosti od diváka, aby se optimalizovala jak pozornost diváků, tak náklady na instalaci.

Novější alternativou je organická světelná dioda (OLED), která se hojně používá v displejích mobilních telefonů a tabletů. Ústřední součástí je vrstva organické sloučeniny, která funguje jako polovodič a je umístěna mezi dvěma elektrodami, z nichž alespoň jedna je průhledná. Při přivedení proudu začne organická vrstva vyzařovat světlo. Zvětšení na větší obrazovky pro komerční použití je nákladné, ale díky zlepšení efektivity výroby a úsporám z rozsahu, které vyplývají z jejího použití v spotřebitelských zařízeních, začíná cena OLED obrazovek klesat. Říká se, že tyto obrazovky nabízejí lepší barevný kontrast než LED, i když to bude patrnější spíše při použití v interiérech, jako jsou nákupní centra, obchody nebo kavárny.

Bez ohledu na technologii, na které je obrazovka založena, má celkový jas zásadní vliv na to, jak snadno se diváci dokážou na obrazovku soustředit. Maximální jas musí být schopen vyrovnat se s okolními podmínkami v okolí obrazovky a měl by být vybaven senzorem, který jej automaticky přizpůsobí. Jas lze vyjádřit dvěma způsoby: buď v kandelech na metr čtvereční, což je intenzita světla vyzařovaného v jednom směru, nebo v nitech, což je světelný výkon ve všech směrech. V každém případě se jedná o stejnou veličinu, takže například 1000 cd/m² odpovídá 1000 nitů. Pro obrazovky používané v interiéru by mělo stačit 500 až 700 nitů, zatímco u obrazovek umístěných venku je třeba počítat s 3 000 až 5 000 nitů, případně i více, v závislosti na umístění a směru, kterým je obrazovka otočena.

Existuje řada způsobů, jak zvýšit dopad využití digitálních obrazovek. Nejjednodušším z nich je seskupení velkého počtu obrazovek tak, aby kolemjdoucí mohli vnímat sdělení při přechodu od jedné obrazovky k druhé, což se stává stále schůdnějším, jelikož náklady začínají klesat. Velmi poutavý efekt lze dosáhnout, když všechny obrazovky změní zobrazení najednou, nebo můžete vytvořit vlnový efekt s časovým zpožděním, kdy se zobrazení na jednotlivých obrazovkách mění postupně. Stejně tak můžete nechat obrázky přecházet z jedné obrazovky na druhou a dokonce vytvořit dojem, že sledují jednotlivce, kteří kolem procházejí nebo jedou po eskalátoru.

Další možností je využití holografického nebo 3D displeje, na kterém se zdá, že obrazy vystupují z obrazovky. Tento efekt je založen na optické iluzi, při které se společně promítají dvě různé verze obrazu, z nichž každá byla pořízena z mírně odlišného úhlu. Může to být docela účinné, natolik, že to zastaví cestující na rušné stanici, aby neprošli kolem pop-up stánku, a to i s relativně malou obrazovkou. Ale tento efekt se opravdu naplno projeví až na velké obrazovce umístěné vysoko na budově. Ještě působivější je to v případě, kdy se použijí dvě obrazovky po obou stranách rohu budovy, což vyvolává iluzi, že vidíme dovnitř tohoto rohu. Tento druh řešení se ve Velké Británii vyskytuje jen zřídka, ale lze jej najít na poměrně mnoha budovách v Tokiu, kde jsou omezení týkající se stavebních povolení pro reklamu méně přísná.

Dalším speciálním efektem je rozšířená realita neboli AR, která dokáže divákům ukázat jejich vlastní odraz v různých prostředích. Představte si například obrazovku v cestovní kanceláři, která by divákům mohla zobrazovat jejich vlastní podobu na pláži nebo na newyorském Times Square. Stejně tak by muzeum mohlo tuto technologii využít k tomu, aby návštěvníky přeneslo zpět do historického prostředí!

Dosud jsme se zabývali především dostupným hardwarem. Tato technologie se však neustále vyvíjí a na trhu je k dispozici široký výběr obrazovek pro různá prostředí, účely i rozpočty. Dalším významným technickým pokrokem v oblasti digitálních obrazovek bude tedy pravděpodobně širší využití umělé inteligence.

Technologie umělé inteligence lze využít k tomu, aby se plně využila hlavní výhoda digitálních obrazovek oproti tištěným reklamám – schopnost rychle měnit zobrazení podle potřeby. To může znamenat například reakci na změny počasí a automatický přechod z reklamy na zmrzlinu na reklamu na deštníky. Nebo by to mohlo znamenat analýzu typu pěšího provozu kolem jednotlivých obrazovek a přizpůsobení obsahu v okamžiku, kdy kancelářské pracovníky vystřídají večerní návštěvníci. Centralizovaný systém umělé inteligence dokáže automaticky aktualizovat obsah na jednotlivých obrazovkách v rámci sítě, čímž maximalizuje jejich užitnou hodnotu.

Jsou-li v těchto obrazovkách zabudovány senzory, může takový systém poskytovat také zpětnou vazbu o tom, kolik lidí kolem obrazovky projde, kolik se jich zastaví, aby si obsah prohlédlo, a jak se sledovanost mění s aktualizací obsahu. To zase usnadňuje kvantifikaci návratnosti investic do dané kampaně. A v konečném důsledku by právě očekávaná návratnost investic měla být výchozím bodem při rozhodování, zda upřednostnit jednu technologii před druhou.