Deset let po svém zavedení se cíle udržitelného rozvoje OSN potýkají se značnými problémy, neboť pouze 35 % cílů je plněno. Navzdory celosvětovým otřesům jsou cíle udržitelného rozvoje pro podniky i nadále zásadní. S tím, jak se vyvíjejí předpisy, jako je například směrnice EU o udržitelném rozvoji, se společnosti přes politické posuny a „greenhushing“ dostávají k integraci těchto cílů do odolných dodavatelských řetězců.
Pro ty, kteří je neznají, uvádíme, že cíle udržitelného rozvoje OSN byly přijaty v roce 2015 všemi členskými státy OSN s cílem ukončit chudobu, zlepšit zdraví a vzdělání, podpořit hospodářský růst a chránit životní prostředí, na němž to vše závisí. Jedná se o 17 cílů a 169 úkolů, z nichž většina má být splněna do roku 2030 (existuje několik termínů, které byly stanoveny dříve) a na jejichž plnění se podílejí vlády, regionální orgány, podniky i jednotlivci. Více informací o jednotlivých cílech naleznete na https://sdgs.un.org/goals.
Deset let poté se zdá být vhodnou příležitostí k tomu, abychom se podívali na jejich pokrok a na to, jaký význam mají i nadále pro malé podniky ve světě zmítaném chaosem.
Pokrok v plnění cílů neodpovídá nadějím a očekáváním, s nimiž byly tyto cíle stanoveny. Pouze 35 % cílů je na dobré cestě nebo dosahuje mírného pokroku, ostatní buď sotva drží krok, nebo za svými výchozími hodnotami zaostávají. Práci na těchto cílech do značné míry ztěžují celosvětové otřesy, kterým se paradoxně mnohé z cílů a úkolů snaží předcházet nebo je zmírňovat. Dopady změny klimatu, včetně přírodních katastrof, nerovnosti, včetně extrémů v nerovnoměrném rozdělení bohatství, degradace půdy a rozšiřování pouští, nedostatek potravin a nedostatek spravedlnosti, to vše má tendenci vést k masové migraci, nepokojům a konfliktům.
Dosud bylo dosaženo několika velmi dobrých výsledků, včetně snížení počtu nakažených virem HIV a případů malárie, zlepšení v oblasti vzdělávání dětí a mládeže, lepšího přístupu k elektřině (od roku 2023 pro 92 % světové populace) a internetu. V oblasti ochrany biologické rozmanitosti bylo dosaženo mnoha úspěchů, ale úbytek biologické rozmanitosti se celosvětově stále zvyšuje. Došlo k regresi v oblasti cílů mezinárodní spolupráce v oblasti vody a hygieny, pracovních práv a bezpečného pracovního prostředí, odstranění diskriminace, snížení množství odpadu a dalších.
Cíle udržitelného rozvoje jsou však dnes aktuálnější než kdy jindy.
V případě zapojení podniků
Cíle a úkoly jsou široké, přičemž některé jsou vhodnější pro činnost vlády nebo regionálních orgánů a jiné pro podniky a jednotlivce. Pět hlavních cílů, na kterých se celosvětově aktivně pracuje, jsou život pod vodou, partnerství pro cíle, opatření v oblasti klimatu, důstojná práce a hospodářský růst a kvalitní vzdělávání. Pokud se podíváme konkrétně na podnikovou sféru a podávání zpráv o udržitelnosti, nejčastěji uváděnými cíli jsou opatření v oblasti klimatu a život na souši, přičemž nejčastěji se objevují opatření a podávání zpráv o emisích a klimatických cílech, ale také o správě a řízení, lidských právech, zdraví a bezpečnosti a rozmanitosti. V případě menších podniků se přijatá opatření často řídí kritérii řízení dodavatelského řetězce, která se nacházejí níže v hodnotovém řetězci, a také jejich vlastními politikami udržitelnosti.
Po nedávných politických změnách se může zdát, že globální společnosti omezují své závazky v oblasti udržitelnosti, ale podle zjištění CDP (dříve Carbon Disclosure Project, který však rozšířil svou působnost) z cyklu zveřejňování informací do roku 2025 nejde ani tak o omezení závazků a jejich plnění, ale o jejich zamlčování – používá se termín „greenhushing“. Několik vysoce postavených společností změnilo svou politiku, ale většina z nich v tichosti pokračuje, přičemž se zvýšil počet společností, které přijaly vědecky podložené cíle v oblasti změny klimatu a nechaly si je potvrdit, a zvýšil se počet čistých nulových cílů. Politická kyvadla se pohybují divoce a v kratším časovém horizontu, ale potřeby podniků, realita životního prostředí a očekávání spotřebitelů jsou konzistentnější.
V rámci EU zahrnují souhrnné návrhy přijaté za účelem zjednodušení vykazování podle směrnice o vykazování udržitelnosti podniků. To mimo jiné sníží požadavky na údaje pro menší podniky v rámci podnikových dodavatelských řetězců. Stále je však kladen velký důraz na „dvojí významnost“ – velmi velké společnosti, které spadají pod směrnici, musí podávat zprávy jak o tom, jak ovlivňují lidi a životní prostředí, tak o tom, jak otázky udržitelnosti ovlivňují jejich podnikání. Což nás přivádí zpět k cílům udržitelného rozvoje a jejich trvalé relevanci pro podniky, včetně těch menších.
Objevte další udržitelný obsah o oběhovém hospodářství
