Jedním z nejvýznamnějších trendů v oblasti speciálního tisku je hybridní výroba. Ta kombinuje sítotisk a digitální tisk, což umožňuje efektivní a vysoce kvalitní výrobu grafických i průmyslových produktů.
Kombinace sítotisku a digitálního tisku? Aby k tomu mohlo dojít, bylo nejprve nutné, aby se obě strany navzájem přiblížily. Koneckonců digitální tisk v posledních 30 letech odčerpal sítotisku obrovské objemy zakázek. Zatímco čistě digitální tiskárny často považovaly analogový tisk za zastaralý, zkušení sítotiskaři rádi kritizovali kvalitu digitálních tisků.
První změna nastala na konci desátých let 21. století s příchodem nové generace zaměstnanců tiskáren, především však jejich zákazníků. Kupující tiskových produktů dnes totiž kladou důraz především na to, aby tyto produkty plně odpovídaly jejich požadavkům a byly nákladově efektivní. A to bez ohledu na to, zda se jedná o analogový nebo digitální tisk. Sitotisk i digitální tisk mají totiž své silné a slabé stránky. To si již dávno uvědomily i specializované tiskárny, a tak se v výrobních halách stále častěji vedle sebe nacházejí sitotiskové linky a digitální tiskárny.

Tištěná elektronika často vyžaduje kombinaci sítotisku a digitálního tisku. Foto: Sonja Angerer
Výhody a nevýhody sítotisku a digitálního tisku
Jako analogová technika vyžaduje sítotisk tiskové předlohy. Jejich výroba se sice v posledních desetiletích výrazně zjednodušila, zrychlila a stala se také šetrnější k životnímu prostředí. Výroba sít však přesto vyžaduje čas a je spojena s náklady. Jelikož se tyto náklady přepočítávají na jednotlivý tištěný výrobek, čím menší je náklad, tím větší váhu má výroba sít. Díky tomu se velmi malé náklady nebo jednotlivé kusy rychle stávají nerentabilními. Vzhledem k dnešní poptávce po personalizovaných a individualizovaných výrobcích je to největší nevýhoda sítotisku.
Sítotisk však nabízí i řadu výhod, které jsou při hybridní výrobě nesmírně užitečné. K dispozici jsou spolehlivé barvy a základní nátěry pro širokou škálu povrchů, jako jsou textilie, keramika, sklo a kov. Sítotisk umožňuje nanášení silných vrstev, což vede k vysoké krycí schopnosti a intenzitě barev. Navíc jsou sítotisky díky tomu mimořádně trvanlivé a zpravidla odolnější vůči opotřebení a povětrnostním vlivům než digitální tisky.
Na rozdíl od sítotisku se při digitálním tisku nepoužívají tiskové předlohy, protože tiskový obraz se přenáší přímo z digitálního souboru na materiál. Díky tomu je ideální pro malé náklady, proměnné údaje a personalizované tisky. Navíc není nutné motivy opakovat. Zejména při tisku čtyř a více barev je digitální tisk často kvalitativně lepší než sítotisk. Jemné detaily a přechody se totiž dají snáze a přesněji ztvárnit.
U digitálních tiskáren se obvykle používá pouze jedna barva. Odpadají tak náročné výměny barev. I díky tomu se ve srovnání se sítotiskem výrazně zkracuje doba výroby. Omezená flexibilita při výběru barvy je však zároveň největší slabinou digitálního tisku, zejména v průmyslových aplikacích.
Silně pigmentované nebo pastovité tekuté barvy, které jsou na světovém trhu k dispozici za příznivé ceny pro sítotisk, totiž často nejsou schváleny pro běžné tiskové hlavy. V některých případech je sice možné je přizpůsobit pro digitální tisk. To je však náročné a nákladné. Pro vysoce krycí vrstvy je přesto často zapotřebí mnoho průchodů tiskovou hlavou, takže tisk je celkově velmi pomalý.

Hybridní výroba se často využívá při tisku na vnitřní stranu pro dekoraci stěn. Foto: Sonja Angerer
Hybridní výroba: Kombinace sítotisku a digitálního tisku
Hybridní výroba kombinuje výhody sítotisku a digitálního tisku s cílem maximalizovat efektivitu a kvalitu tiskovin. Tím lze optimalizovat výrobní náklady. U hybridních postupů se totiž sítotisk používá pro nanášení základního nátěru, stálých prvků návrhu i velkých ploch barev, základních nátěrů nebo laků. Kromě toho lze sítotiskem snadno nanášet speciální tekutiny, jako jsou například vodivé pasty pro tištěnou elektroniku.
Digitální tisk je určen především pro detailní a variabilní prvky, motivy bez opakujícího se vzoru nebo vícebarevné přechody. Díky tomu hybridní postupy kombinující sítotisk a digitální tisk umožňují vytvářet složité vzory a vyrábět produkty, které by bylo obtížné realizovat pomocí jediného postupu, a to buď za mnohem vyšší náklady, nebo vůbec.
Hybridní výroba však není bez nevýhod. Ve srovnání s čistě digitálním tiskem je například ekologická stopa výrazně větší. Je totiž zapotřebí dvou strojů, a to sítotiskové linky a digitální tiskárny. Je třeba zajistit nejen infrastrukturu pro digitální tisk, ale také zařízení pro nanášení a odstraňování vrstev ze sít. To vyžaduje velké množství energie, vody a chemikálií. Kromě toho je zapotřebí značné odborné znalosti, aby sítotisk a digitální tisk skutečně fungovaly bezproblémově společně.
Vezmeme-li však v úvahu, že mnoho aplikací, které lze realizovat pomocí hybridního tisku, by nebylo možné vyrobit pomocí jednotlivých postupů, nebo by to nebylo ekonomicky výhodné, tento fakt se opět relativizuje. Ve srovnání s čistě analogovými postupy navíc hybridní tisk výrazně zkracuje výrobní časy.

Mnoho obalových aplikací lze pomocí hybridních postupů vyrábět rychleji a levněji. Foto: Sonja Angerer
Oblasti použití hybridního tisku
Hybridní výroba kombinující sítotisk a digitální tisk se využívá v různých odvětvích, mezi něž patří:
- Textilní průmysl: Pro výrobu triček, tašek a dalších textilií, které musí být odolné a zároveň potištěné s velkým množstvím detailů.
- Obaly: Při výrobě obalů ve velkých množstvích, které jsou přizpůsobeny regionálním, sezónním nebo propagačním potřebám.
- Potisknuté interiérové dekorace: Při tisku tapet se speciálními dekorativními pásy, desek stolů a podlahových desek.
- Reklamní technika: Pro velkoformátové reklamní bannery a cedule, které vyžadují nápadný design a vysokou odolnost.
- Elektronika: Pro potisk desek plošných spojů a dalších elektronických součástek, u nichž je rozhodující přesnost a trvanlivost.
Budoucnost patří hybridům
Hybridní tisk kombinující sítotisk a digitální tisk nabízí v oblasti speciálního tisku celou řadu výhod. U vhodných aplikací lze výrazně zlepšit jak kvalitu, tak efektivitu tiskové výroby, a zároveň šetřit životní prostředí.
Poskytovatelé digitálních tiskových služeb, kteří pracují s hybridními postupy, již ve svých tiskárnách často nepotřebují kanály pro lak nebo bílou barvu. Jelikož tyto kanály mohou být náchylné k poruchám, zejména při sporadickém používání, minimalizují tímto způsobem také náklady na údržbu.
Hybridní výroba se vyplatí především tam, kde již existují sítotiskové stroje a zkušený odborný personál. Avšak i čistě digitální tiskárny mohou při určitých aplikacích těžit z pořízení sítotiskové technologie. Lze předpokládat, že zákazníci v oblasti tisku budou v budoucnu požadovat ještě komplexnější aplikace. Jaké technologie budou k jejich realizaci použity, je pro dnešní odběratele tiskových služeb často spíše druhořadé. Lze tedy předpokládat, že poptávka po hybridních produktech, které byly vyrobeny pomocí sítotisku a digitálního tisku, bude v budoucnu ještě větší.