Odvětrávání při digitálním tisku: Kdy je skutečně nutné? V závislosti na druhu inkoustu – ať už se jedná o inkoust na vodní bázi, UV-vytvrzující, na bázi rozpouštědel nebo latexový – platí různé požadavky na větrání a bezpečnost práce.

V odvětví digitálního tisku hraje výběr inkoustu rozhodující roli nejen pro kvalitu tisku, ale i pro bezpečnost práce. I když jsou moderní tiskové systémy stále efektivnější, otázka zůstává: Musí být výrobní prostory vybaveny odsáváním nebo větráním? Odpověď do značné míry závisí na typu použitého inkoustu. Právní předpisy, emisní limity a zdravotní rizika jsou přitom stejně důležité jako technická doporučení výrobců.

Tiskárny s inkousty na vodní bázi, ať už pro tisk na papír, fólii nebo textil, většinou nevyžadují odsávání. Foto: S. Angerer

Inkousty na vodní bázi: Téměř žádné emise, ale nejsou zcela bez rizika

Inkousty na vodní bázi jsou z hlediska emisí považovány za nejméně problematické řešení. Obsahují převážně vodu a malé množství přísad, jako jsou glykoly nebo barviva. Tyto látky však při vysokých objemech výroby mohou přesto způsobit mírné zápachové zatížení.

Obvykle nejsou zapotřebí žádná speciální odsávací zařízení, pokud jsou tiskárny provozovány v dobře větraných místnostech. Výrobci jako Epson nebo Canon Přesto doporučujeme základní větrání, aby se koncentrace těkavých látek udržela na nízké úrovni. Pro velkoformátový inkoustový tisk s inkousty na vodní bázi to většinou postačuje.

UV-vytvrzitelné inkousty: Ozon a fotoiniciátory v centru pozornosti

Jiná situace je u UV-vytvrzovatelných inkoustů, které jsou široce používány v reklamní technice a v průmyslovém digitálním tisku. Tyto inkousty obsahují Fotoiniciátory, které reagují pod UV zářením a způsobují vytvrzení barvy. Během procesu vytvrzování mohou vznikat malé množství ozonu, zejména u starších typů lamp. Ozon je silné oxidační činidlo a může dráždit dýchací cesty.

Moderní LED-UV systémy výrazně omezují tvorbu ozonu, přesto výrobci jako Mimaki nebo Durst odsávání nebo alespoň aktivní větrání místnosti. Navíc při tisku s UV-vytvrzujícími inkousty se do vzduchu v místnosti mohou uvolňovat nesíťované monomery a fotoiniciátory. To může způsobit podráždění kůže a dýchacích cest.

Výkonné digitální tiskárny s UV-vytvrzujícími inkousty jsou proto často konstruovány s krytem, který musí zůstat během tisku uzavřený. To také usnadňuje odsávání. V mnoha zemích totiž byly v posledních letech zavedeny přísné limity pro znečišťující látky v ovzduší na pracovišti. Bez odsávání a čištění odpadního vzduchu by již nebylo možné tyto limity dodržet.

Inkousty obsahující rozpouštědla obsahují těkavé organické látky (VOC), pro které jsou ve většině zemí stanoveny mezní hodnoty. Foto: S. Angerer

Inkousty obsahující rozpouštědla: VOC jako hlavní problém

Inkousty na bázi rozpouštědel, jaké se používají při klasickém reklamním tisku na PVC fólie, obsahují organická rozpouštědla. VOC (těkavé organické sloučeniny) se během tiskového procesu odpařují. To může způsobit bolesti hlavy, podráždění a v dlouhodobém horizontu i poškození zdraví.

Výrobci jako Roland DG či Mutoh proto ve svých příručkách výslovně poukazují na nutnost odsávání. V mnoha zemích je technické větrání pro systémy s rozpouštědlovým tiskem zákonem předepsáno. Také zápach představuje praktický argument: bez odsávání je příjemná práce téměř nemožná. Při nepříjemných zápachech se totiž zaměstnanci mohou rychle cítit velmi nepříjemně, i když látky ve vzduchu nejsou v pravém slova smyslu zdraví škodlivé. Pro eco-solventní inkousty platí: jsou méně agresivní, ale nejsou zcela bez emisí. Dobré větrání zůstává povinností.

Latexové inkousty, jaké nabízí především společnost HP, jsou považovány za nízkoemisní a bez zápachu. Foto: S. Angerer

Latexové inkousty: Prozatímní řešení s výhodami

Latexové inkousty, jaké používají především společnost HP které jsou v nabídce, se považují za produkty s nízkými emisemi a bez zápachu. Jsou na vodní bázi, obsahují však latexové polymerní částice a malé množství přísad. Společnost HP je propaguje jako „ Certifikát „Greenguard“ u mnoha svých systémů, což potvrzuje jejich nízké emise. Výrobci nicméně doporučují základní větrání, zejména při vysokých objemech výroby. Odsávání není zpravidla nutné, což činí latexové systémy atraktivními pro mnoho tiskáren, které kladou důraz na bezpečnost práce a šetrnost k životnímu prostředí.

Zákonné předpisy a doporučení výrobce

Povinnost odsávání závisí nejen na druhu inkoustu, ale také na vnitrostátních předpisech. V Německu stanovuje Federální úřad pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci mezní hodnoty pro VOC a další emise na pracovišti. Výrobci jako HP, Mimaki, Roland DG Společnosti Durst a Durst proto ve svých příručkách uvádějí jasná doporučení ohledně větrání. Je nutné je bezpodmínečně dodržovat, protože se týkají nejen bezpečnosti práce, ale i záručních podmínek.

Závěr: Jasné vodítko pro praxi

To, zda je odsávání nutné, závisí na druhu inkoustu a výrobním prostředí. Inkousty na vodní bázi a latexové inkousty jsou relativně bezproblémové, většinou postačí základní větrání. Inkousty vytvrzované UV zářením a inkousty na bázi rozpouštědel naopak vyžadují aktivní odsávání, aby bylo možné bezpečně odstranit ozon, těkavé organické látky (VOC) a další škodlivé látky. Poskytovatelé tiskových služeb by měli pečlivě zkontrolovat údaje výrobce a zákonné předpisy a zohlednit je při svých investičních rozhodnutích. Tím lze minimalizovat zdravotní rizika a zajistit bezpečné pracovní prostředí.