Přemýšlíte o nabídce soft signage?

Hlavními tahouny rostoucího počtu inkoustových tiskáren na textil jsou trhy s oděvy a nábytkem, ale kde zůstává měkký nápis?

Není pochyb o tom, že v posledních letech došlo k dramatickému nárůstu soft signage, tedy tisku displejové grafiky na textilní substráty. Důvodů je celá řada, v neposlední řadě také to, že grafiku lze snadněji skladovat, přepravovat a montovat a že je recyklovatelná. Mnoho lidí má navíc pocit, že podsvícený textil vypadá mnohem lépe než podsvícená fólie.

Stojí však za to se zeptat, jak se měkké značení tiskne. Zřejmou metodou je použití barvicí subtiskárny, a to buď pro tisk na přenosové médium, nebo přímo na textil. Sublimace barvivem nutí barvu proniknout hluboko do vláken tkaniny, takže pigmenty vytvoří v podkladu vlastní vazbu, která přežije praní, dlouhé vystavení slunečnímu záření i nepříznivé vlivy nepříznivého počasí. Tkanina si navíc zachovává svou strukturu, i když to u většiny nápisů není problém.

Schopnost přežít venku po dlouhou dobu znamená, že sublimace barvivem je vhodnější pro výrobky, jako jsou vlajky nebo transparenty, které se budou pravděpodobně používat několik let. Pokud však jde o krátkodobé reklamní bannery nebo výstavní grafiku, která se používá v interiéru, mnoho společností zjišťuje, že eko-solventní, latexové nebo dokonce UV materiály jsou zcela přijatelné.

Není tedy divu, že mnoho tiskařských společností používá k výrobě měkkých nápisů své stávající velkoformátové tiskárny, místo aby investovaly do specializovanějších barvicích subtiskáren.

Důvodů je celá řada, i když hlavní překážkou pro většinu výrobců nápisů je dodatečná investice do tepelného lisu nebo kalendáře pro dokončení procesu sublimace barvivem. Když k tomu připočtete dokončovací zařízení, jako je šicí stroj, může to znamenat výdaje 50 000 liber nebo více. Mezi další problémy patří nutnost vyčlenit prostor a najít zaměstnance s potřebnou kvalifikací, zejména pro dokončovací práce.

Dalším problémem je dostupnost vhodných médií, jak vysvětluje Phil McMullin, obchodní manažer společnosti Epson UK pro profesionální grafiku: „Podle mých zkušeností s výrobou nápisů ti výrobci nápisů, kteří již investovali do solventních tiskáren, zjišťují, že nabídka dostupných médií je nyní obrovská a je velká šance, že většinu toho, co chtějí, mohou vyrobit na svých stávajících zařízeních.“

Většina prodejců hlásí zdravý prodej potahovaných textilií pro eko-solventní tiskárny. Mnozí prodejci solventních tiskáren jsou soukromě vděčni společnosti HP, která prosadila své latexové tiskárny pro použití v textilu, čímž se kupující tisku dozvěděli o relativních výhodách měkkého značení a nechtěně podnítili výrobce médií k vývoji potahovaných produktů, které jsou stejně vhodné pro použití v solventu a UV záření i v latexu.

Společnost Spandex například prodává řadu textilních materiálů, které zahrnují vlajky, plátna a transparenty vhodné pro použití v rozpouštědlových, latexových a UV tiskárnách. Steve Jacques, manažer prodeje spotřebního materiálu společnosti Spandex UK, odhaduje, že prodej textilních materiálů roste „v posledních třech letech meziročně o 20 %“.

Ačkoli je však výběr potahovaných textilií poměrně široký, jejich cena je vyšší než cena nepotahovaných médií, která lze použít při sublimaci barvivem. To zase znamená nižší ziskové rozpětí ve srovnání s použitím konvenčnějších materiálů, takže výrobce nápisů má menší motivaci přesvědčit zákazníka, aby vyzkoušel textilní banner místo například PVC vinylu, kde může výrobce nápisů nabídnout mimořádně konkurenceschopnou cenovou nabídku.

To by také mohlo vysvětlovat, proč většina růstu v textilním průmyslu připadá na oděvy a nábytek. Přesto se používání textilu v jednotlivých zemích liší, přičemž většina evropských zemí, zejména Německo a Španělsko, přijímá měkké značení s nadšením již více než deset let.

V jiných zemích, například v Americe a Velké Británii, se výhody projevují pomaleji, a to především z historických důvodů, protože kupující rádi zadávají konvenční materiály, jako je PVC. Jak však poznamenává Mike Horsten, evropský marketingový manažer společnosti Mimaki: „V posledních pěti letech Velká Británie dohání náskok, protože větší prodejci hledají alternativy.“ Horsten také říká, že Velká Británie je vedle Nizozemska velkým trhem pro vlajky, což přičítá místním pravidlům plánování.

Většina prodejců se domnívá, že v sublimaci barvivem se skrývá obrovská příležitost, kterou však výrobci nápisů mohou využít pouze tehdy, pokud se specializují na jednu oblast. McMullin proto říká, že společnost Epson zjistila, že její velkoformátové sublimační tiskárny jdou většinou do maloobchodních prodejen, které chtějí vyrábět značkové oděvy s velmi krátkou dodací lhůtou, a také do společností vyrábějících reklamní předměty, jako jsou tašky, hrnky a trička.

Někteří výrobci nápisů využívají sublimaci barvivem k vytvoření specializovaných vedlejších linek, jako je výroba vlajek nebo ubrusů. Mnoho prodejců tiskáren se však domnívá, že budoucí růst měkkého značení bude pocházet ze solventního a latexového tisku a bude záviset na rostoucím výběru vhodných médií a samozřejmě na nižších cenách těchto materiálů.