Před šesti lety Nadace Ellen MacArthurové (EMF) odhadla, že v roce 2050 bude v moři více plastů než ryb. Před pěti lety byl odvysílán seriál BBC Modrá planeta. A dva roky uplynuly od kampaně šéfkuchaře Hugha Fearnleyho-Whittingstalla Válka proti odpadu.

Stále se nám opakuje, že plast je (velmi) špatný. Proto je všechno ostatní (velmi) dobré, že? Kéž by rozhodování o udržitelnosti bylo tak jednoduché. Jak poznamenala poradenská společnost Gartner ve svém nedávném blogu: „Realita udržitelných obalů je taková, že je to složité.“

Neexistuje žádný zázračný obal, žádná udržitelná stříbrná kulka. To však nezabránilo tomu, aby se jednoduché vyprávění o jednorázových obalech (rychle) vyvíjelo a naznačovalo totéž. Vzhledem k tomu, že plast je pranýřován, značky – které chtějí něco udělat tváří v tvář značnému tlaku veřejnosti a politiků – se přiklonily k jiným materiálům.

Hliník, vlákna, kompostovatelné a další nové materiály jsou přínosem. Uzeniny se dávají do lepenky. Pivo je v lahvích z papíru. A mléko se přesunulo z (recyklovatelných) plastových lahví do (hůře recyklovatelných) kartonů. Zda se jedná o udržitelná rozhodnutí, kroky vedené marketingem nebo dobře míněná, ale nakonec špatná rozhodnutí s nezamýšlenými důsledky pro životní prostředí, je sporné.

Think-tank Green Alliance v roce 2020 upozornil, že značky potravinářských výrobků hlásí, že rozhodnutí o odklonu od plastů jsou často přijímána bez ohledu na dopad zvolených náhradních materiálů na životní prostředí a bez ohledu na to, zda je k dispozici odpovídající infrastruktura pro jejich sběr a zpracování. Jeden z vedoucích pracovníků v oboru, s nímž byl výzkum konzultován, označil tento proces za „poměrně rychlý a poměrně přímočarý“, vyvolaný mandátem pro vedoucí kanceláří „být šetrnější k životnímu prostředí“, který vede k „bleskové reakci na opuštění plastů“.

Plastová bolest je ziskem papíru

Z války proti plastům těží především papír. Podle údajů společnosti Mintel tvoří papírové a lepenkové obaly největší podíl na trhu s obaly na potraviny, a to ze 49 % v roce 2018 na předpokládaných 54 % v roce 2022. Podle dalších prognostiků bude i nadále pokračovat směr nahrazování plastových obalů vláknitými.

Papír má u veřejnosti jistě dobrou odezvu a v průzkumech veřejného mínění, které ukazují, jak veřejnost vnímá různé obaly, často dosahuje velmi dobrých výsledků. Průzkumy také ukazují, že oblíbené jsou také kompostovatelné, hliníkové a skleněné obaly. Jedinou stálou věcí je, že plast často zůstává na konci tabulky – i když je recyklovatelný nebo vyrobený z recyklovaného materiálu.

Aby bylo jasno, nejedná se o postoj, který by podporoval plasty, ale spíše o uznání faktu, že realita je mnohem rozmanitější, což může způsobit, že spotřebitelé a společnosti budou mít problém udržet krok s touto rychle se vyvíjející oblastí.

Jak uvádí výzkum zveřejněný v časopise Resources, Conservation and Recycling v červnu 2022: „Pokud se ani teoretici, ani společnosti, ani vláda neshodnou na udržitelnosti různých typů obalů – jak mají spotřebitelé správně posoudit?“. Odborníci z Německa a Nizozemska také posuzovali, jak spotřebitelé hodnotí obaly potravin spíše podle afektivních pocitů než pomocí kognitivního uvažování. Ve svém článku podrobně popsali, jak se vnímání různých obalových materiálů lidmi často neshoduje s vědeckou realitou – a to znamená, že jejich nákupní chování „je ve většině případů méně ekologicky udržitelné, než bylo zamýšleno“.

Vaši zákazníci se proto budou obracet na vás, abyste tuto mlhu prolomili. Zpočátku toho značky dosahovaly tím, že jednoduše přešly z plastu. Jakmile se jedna značka posunula, následovaly ji další, což je posun, který společnost Gartner označuje jako „hype cycle for sustainable packaging“. Byly také stanoveny cíle, sepsány dobrovolné dohody a změněno pořadí rozpočtů. V posledních měsících si někteří začali uvědomovat, že tyto sliby týkající se obalů bude těžké splnit: některé finanční, technické, provozní a ekologické překážky se ukazují jako těžko překonatelné.

Cíle stanovené signatáři celosvětového závazku EMF v oblasti plastů nyní pravděpodobně nebudou do roku 2025 splněny. Účastníci britské verze Paktu o plastech, který vede charitativní organizace Wrap, v některých oblastech dosahují pokroku, ale v jiných se potýkají s problémy. Jedním z problémů zůstávají flexibilní plastové obaly.

Čím je plast měkčí, tím hůře se recykluje. Zpracování pružných plastových obalů, jako jsou sáčky na chleba, obaly na křupky a obaly na sladkosti, zpět na materiály vhodné pro styk s potravinami je ještě obtížnější. Společnosti se proto nadále obracejí k papíru. Je však tento zdánlivě jednoduchý přechod skutečně udržitelný?

Pulp fiction (a fakta)

V poslední době se v oblasti rychloobrátkového zboží objevila řada inovací založených na vláknech, například společnosti Heinz, Diageo, Mars a Nestlé. Například společnost Mars používá hodně flexibilních plastových obalů, které jsou podle ní bezpečné, pohodlné a snižují emise uhlíku více než mnohé formy v současnosti opakovaně použitelných, recyklovatelných nebo kompostovatelných obalů. Není však snadno recyklovatelný, což z něj činí snadný cíl pro nevládní organizace. V Austrálii proto společnost začala zavádět „vláknité“ obaly pro výrobky jako Snickers a Milky Way.

Není zcela jasné, zda je tento druh balení „udržitelnější“, jak tvrdí některé značky. Často se dodává s velmi tenkou plastovou podšívkou, kterou mohou recyklátoři těžko oddělit. Podobné problémy mohou pro papírny představovat i bariérové povlaky. Podle obalové společnosti DS Smith zahlcují papírny obaly na sendviče, izolované obaly na rozvoz potravin, sáčky na kávu a kelímky na nealkoholické nápoje z rychlého občerstvení. Konfederace papírenského průmyslu uvádí, že 2 % (což odpovídá 120 000 tunám) obalů, které přicházejí do lisoven jejích členů, je „náročnější“ recyklovat. CPI chce, aby maximálně 5 % hmotnosti obalů tvořily plasty, což je méně, než je limit stanovený značkou On Pack Recycling Label pro dosažení označení „recyklovatelný“.

Dalším příkladem jsou kelímky na kávu, které mají rovněž plastovou vložku. Ročně se jich spotřebuje 3,2 miliardy (35 000 tun), které by skutečně mohly být recyklovány (kapacita je dostatečná), ale podle společnosti Wrap se recykluje pouze 2,8 %. Nedávná analýza také ukázala, že se ročně spotřebuje 3,2 miliardy nádob na potraviny z vláknových kompozitů, ale „neexistuje žádná infrastruktura pro jejich zpracování nebo recyklaci“. Tyto statistiky zůstávají ve stínu, přičemž pozornost je upřena na plasty.

Vzhledem k zákazům některých jednorázových plastových obalů, které již platí ve Skotsku a brzy vstoupí v platnost v Anglii a Walesu, se bude stále více firem obracet k papíru. Musí si však dávat pozor na možné důsledky tohoto kroku – a to nejen z hlediska recyklovatelnosti papíru. „[…] společnosti, které provádějí nezbytný přechod od plastových obalů, ale rozhodnou se je nahradit papírovými obaly, vyměňují jednu ekologickou katastrofu za druhou,“ řekla nedávno v rozhovoru pro Packaging Insights Tamara Starková ze sítě na ochranu lesů Canopy.

Uhlík a chemické látky

Papír sice měl díky ústupu plastů volnou ruku, ale stále více se zkoumají souvislosti s odlesňováním, spotřebou vody a riziky znečištění. Očekává se, že používání PFAS – neboli „věčných chemikálií“ – které zvyšují odolnost papírových a lepenkových obalů proti vlhkosti, se také dostane pod palbu kritiky.

Závislost na panenských vláknech v obalech na potraviny zůstala také z velké části bez povšimnutí. WWF patří mezi nevládní organizace, které varovaly, že „trendy nahrazovat plasty na bázi ropy plasty na bázi dřeva pouze zvýší tlak na lesy“. Určit, zda jsou papírové obaly udržitelné, či nikoli, je složité, jak podrobně uvádí Innovation Forum.

Opět nejde o to, aby se jeden typ obalu haněl a druhý propagoval. Plasty jsou známé problémy související se znečištěním a existují značné obavy ohledně toho, jak chemické látky používané v obalech proudí v recyklačních smyčkách. Výzkum v USA například varoval, že „kruhová povaha recyklační ekonomiky může mít potenciál vnášet do výrobků další chemické látky“.

To vše způsobuje, že je pro společnosti neuvěřitelně obtížné vytvořit ucelenou strategii v oblasti obalů. Preference spotřebitelů, předpisy a technologie se mění – a na všechny změny je třeba nahlížet optikou vaší čisté nulové trajektorie.

Společnosti se stále častěji spoléhají na hodnocení životního cyklu (LCA), které poskytuje objektivní pohled na výhody a nevýhody různých materiálů. Hodnocení LCA má svá omezení, ale pokud je provedeno dobře a se spolehlivými a reprezentativními údaji, může poskytnout smysluplné výsledky.

Mohou být samozřejmě provedeny i špatně a existují pochopitelné (a rostoucí) obavy z používání LCA k ekologickému mytí spotřebitelů i společností. Jak ukázal výzkum Footprint, zákazníci si z obalu odnášejí více informací o iniciativách značky v oblasti udržitelnosti než o čemkoli jiném, takže pokušení klamat nebo hledat jednoduchá řešení je silné. Bohužel ti, kteří hledají stříbrné náboje, se mohou nakonec střelit do vlastní nohy.

Z výzkumu společnosti PwC vyplývá, že přechodem veškeré současné spotřeby plastových obalů (1,6 milionu tun) na jiné materiály, které se v současné době ve Spojeném království používají pro obaly, by se související emise uhlíku téměř ztrojnásobily z 1,7 miliardy tun CO2e na 4,8 miliardy tun CO2e. To, jak autoři upozornili, neznamená, že bychom měli nadále používat plasty jako dosud, ale že musíme řešit základní problémy naší kultury vyhazování. Je třeba snížit používání materiálů, dopady a množství odpadu, protože neexistuje jediný obal na jedno použití, který by se mohl pochlubit nulovým dopadem.

Plast byl obsazen do role padoucha, ale je třeba zpochybnit i pověření hrdinů, kteří ho chtějí nahradit.

Další informace o společnosti CarbonQuota a jejích službách naleznete zde: https://www.carbonquota.co.uk/.