Laurel Brunnerová hovoří o rostoucím objemu obalů, které vytvářejí nezpracovatelný odpad. Značky nyní těsněji spolupracují s dodavateli na vývoji nových materiálů, které lze snadněji recyklovat.
Obaly jsou pravděpodobně jedinou částí polygrafického průmyslu, která je vůči internetu imunní. Vždy budeme muset chránit fyzické zboží před poškozením, ať už jde o nové boty nebo brambory. A jak se na celém světě pomalu rozrůstá střední třída, lidé kupují více věcí, takže je třeba balit více věcí. Bohužel se u nich také rozvíjí spotřebitelský návyk, takže čím více věcí je jim předkládáno ke koupi, tím více zboží kupují a tím více obalů je potřeba. Ať už mluvíme o malých primárních obalech šamponu nebo cukru, nebo o sekundárních obalech, což jsou krabice, které je obsahují, nebo o terciárních materiálech, v nichž jsou všechny krabice umístěny, je jich denně stále více. Lidé chtějí mít na výběr a majitelé značek se zoufale snaží vyhovět jejich quotidien preferencím a vsadit na jejich méně časté rozmary. A spolu s tím vším přibývá nápisů a vývěsních štítů a komerčních tiskovin, jako jsou letáky pro direct mail, z nichž většinu lze naštěstí recyklovat.
Rostoucí objemy obalů vytvářejí obrovské množství odpadu a emisní stopa spojená s přepravou a skladováním zboží je vysoká. Musíme zvážit zodpovědnější přístup a přestat se upínat k pohodlí a vzhledu potravin, které nám obaly poskytují. Obojímu dáváme přednost před zmírňováním dopadů na životní prostředí. Vezměme si úlovek krevet ulovených u pobřeží Skotska a následně přepravených do Thajska k vyloupání. Po vyloupání jsou znovu zabaleny a vráceny do Spojeného království a dalších zemí, aby se mohly vystavit na pultech supermarketů. Nejenže tento komplikovaný dodavatelský řetězec znamená, že vaše krevety sotva budou nejčerstvější, ale související emise z dopravy a skladování jsou skutečně hrozivé. Je nepochopitelné, proč nestačí původní obal, tedy skořápky krevet. Ale lidé jsou líní a chtějí krevety nahé, lákavé na pohled a připravené k jídlu s minimem starostí. Musíme se zamyslet nad tím, zda by lidé opravdu dali přednost pohodlí před dopadem na životní prostředí, kdyby si byli plně vědomi, co to obnáší?
Rostoucí objemy obalů samozřejmě vytvářejí rostoucí objemy často nezpracovatelného odpadu. To by mělo být každému jasné. Značky stále těsněji spolupracují s dodavateli na vývoji nových materiálů, které lze snadněji recyklovat. Je však třeba udělat mnohem více, zejména pokud jde o společný přístup ke spotřebitelským návykům a samozřejmě recyklaci materiálů.
Zdroj informací: Tento článek vznikl v rámci iniciativy Verdigris Project, jejímž cílem je zvýšit povědomí o pozitivním dopadu tisku na životní prostředí. Tento týdenní komentář pomáhá tiskařským společnostem udržovat aktuální informace o ekologických standardech a o tom, jak může ekologicky šetrné řízení podniku pomoci zlepšit jejich hospodářské výsledky. Verdigris podporují následující společnosti: Agfa Graphics, EFI, Fespa, Fujifilm, HP, Kodak, Miraclon, RicohSplashPR, Unity Publishing a Xeikon.