Clare Taylorová hovoří o tom, co se stalo na konferenci COP 26, která se konala v listopadu ve skotském Glasgow . Jedním z největších výsledků byl závazek k čistému nulovému znečištění, který přijaly nejen strany zapojené do konference COP, ale také velká skupina společností, finančních institucí a dalších subjektů.

 

Už na jaře letošního roku jsem psal o blížící se konferenci COP26 – o co jde a co od ní očekávat. Skutečnost byla smíšená – došlo k určitému posunu vpřed a je patrný nárůst dynamiky, ale také k velkému odkládání věcí o další rok, a to navzdory prohlášení v Glasgowském paktu o klimatu, že konference smluvních stran „vyjadřuje znepokojení a nejvyšší znepokojení nad tím, že lidská činnost dosud způsobila globální oteplení o přibližně 1,1 °C a že dopady jsou již cítit ve všech regionech“, a zdůrazňuje naléhavou potřebu jednat.

Obrázek: OSN o změně klimatu

To je špatná zpráva pro podniky, ale i pro klima a veškerý život na naší planetě, protože to znamená pokračující nejistotu ohledně toho, jaké politické požadavky lze očekávat, a až bude politika konečně zavedena, budou zapotřebí mnohem přísnější opatření. Není však také překvapivé, že tolik různých zemí spolu jedná v tolika různých fázích, ať už technického vývoje nebo pociťování dopadů klimatických změn.

Co se tedy stalo?

Součástí Pařížské dohody bylo, že všechny strany COP přijmou závazky ke snížení emisí, tzv. národně stanovené příspěvky (NDC), a že tyto závazky budou každých pět let zvyšovány. Ty se před Glasgowem zvýšily, což je dobře, ale ne dostatečně: i kdyby byly splněny všechny, očekávané oteplení by stále činilo 2,4 °C, což je nebezpečně vysoká hodnota. A samozřejmě cíle samy o sobě nic neřeší; jsou zapotřebí konkrétní plány, které je splní. Ty zatím chybí, a to i Velké Británii, která si ponechává předsednictví až do listopadu 2022.

Obrázek: OSN o změně klimatu

Udržení oteplení na úrovni 1,5° je však stále velmi živým cílem a součástí zvýšené dynamiky je i to, že Glasgowský pakt o klimatu tentokrát požaduje nové národní rozvojové cíle do jednoho roku, nikoliv do pěti, přičemž je dostatečně posílil, aby byly v souladu s cílem 1,5°, a zaměřil se zejména na krátkodobé cíle pro rok 2030, do kdy je třeba snížit emise oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010, aby bylo dosaženo požadované trajektorie.

Pokud jde o podnikatelskou sféru, asi největším výsledkem Glasgow je závazek k čistému nulovému podílu nejen stran zapojených do konference smluvních stran, ale také velké skupiny společností, finančních institucí a dalších subjektů. Nyní je tato problematika velmi pevně zakotvena v globální obchodní agendě.

Obrázek: OSN o změně klimatu

Velká část dekarbonizace spočívá v odvětví energetiky, ale emise se budou muset snížit ve všech odvětvích a svou roli budou muset sehrát i spotřebitelé. Toto odvětví může očekávat větší tlak ze strany zákazníků, pokud jde o jeho příspěvek ke snižování emisí, a citujme zprávu společnosti McKinsey po skončení konference COP: „Snižování emisí představuje jednu z nejpalčivějších otázek hodnotového řetězce, které jsme byli svědky.“ Mezi otázky, které musí tiskařský průmysl řešit, patří lepší energetická účinnost a účinnost zdrojů, správné zveřejňování údajů a informací jak uvnitř podniku, tak v rámci dodavatelského řetězce, a potřeba přejít na bezemisní dopravu, a to jak směrem dovnitř, tak směrem ven.

Rozvoz zboží je velkou výzvou, protože vyžaduje nejen vhodná vozidla, ale také infrastrukturu, a v případě těžkých nákladních vozidel je to ještě dlouhá cesta. Po celém světě však existují různé iniciativy zahrnující spolupráci na dosažení nulových emisí v silniční dopravě, včetně Evropské aliance pro čistou nákladní dopravu a iniciativy Světového ekonomického fóra Road Freight Zero.

Mnohé z těch společností, které vyhlásily závazky čisté nuly, zatím nezveřejnily podrobné plány, takže je těžké předvídat, na co se budou tiskárny, jejichž zákaznická základna je široká a různorodá, soustředit, ale plán opatření v oblasti klimatu Britského maloobchodního konsorcia poskytuje dobré vodítko pro jedno odvětví. Data zde hrají významnou roli, přičemž jedna cesta staví údaje o skleníkových plynech do centra obchodních rozhodnutí a jiná usiluje o transparentnost dodavatelského řetězce pro udržitelné zásobování. Zboží pro maloobchod má hlavní dopady, takže pro něj bude pravděpodobně na prvním místě, ale bude tam i tisk.

Obrázek: OSN o změně klimatu

Účinek dalších dvou velkých závazků – týkajících se metanu a uhlí – bude mít přímý vliv na jiná odvětví více než na tisk, i když může mít dopad na ceny. Mezi signatáři se objevily i pozoruhodné výjimky.

Závazek snížit do roku 2030 množství metanu o 30 % je významný, pokud bude dodržen: vzhledem ke své povaze je metan v časovém horizontu 20 let 84krát silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Přibližně třetina emisí způsobených člověkem pochází z energetického sektoru a Mezinárodní energetická agentura vydala zprávu, v níž podrobně popisuje praktická opatření a plán a soubor nástrojů, které mají pomoci při snižování emisí. Dalšími hlavními odvětvími, v nichž bude třeba přijmout opatření, jsou odpady a zemědělství.

Velkým pokrokem je také závazek týkající se uhlí, přestože byl na poslední chvíli zmírněn. Pro některé země to bude mnohem těžší než pro jiné – například ve Spojeném království uhlí dodává do národní energetické sítě minimum energie – když píšu tento článek za tmavého, deštivého a chladného večera, pouze 4 % elektřiny ve Spojeném království se dodávají z uhlí a letos se dlouhá období nepoužívalo vůbec. V jiných zemích je však uhlí hlavním zdrojem energie a pro rozvojové země je to jedna z oblastí, kde přicházejí na řadu dohody o poskytování financí a technologií: usnadňují přeskočit etapy závislosti na uhlí, kterými jsme prošli my a mnoho dalších zemí.

Obrázek: OSN o změně klimatu

Bude zajímavé sledovat, jak dopadne závazek ukončit a zvrátit odlesňování do roku 2030, protože podobný závazek byl učiněn v roce 2014, ale mnoho se pro něj neudělalo. Ohroženy jsou především lesy, které je třeba chránit, a to na půdě, která je kácena pro jiné účely, nikoliv ty, které poskytují papír tiskařskému průmyslu, ale těm tiskárnám, které papír používají, se může hodit mít po ruce všechna fakta o papíru a lesích pro případ dotazů od znepokojených zákazníků. EU reagovala přípravou zákonů, které zakazují dovoz hovězího masa, palmového oleje, sóji, kávy, kakaa a dalších produktů spojených s odlesňováním do EU, a očekávají se podobná obchodní opatření i z jiných částí světa.

Rovněž se důrazně uznává potřeba přizpůsobení – změny již probíhají a nevyhnutelně se budou zrychlovat. To je další problém pro podniky, které musí být připraveny a schopny pracovat s měnícím se klimatem a zvýšeným výskytem nepříznivých povětrnostních jevů. Je to také další oblast, kde je zapotřebí financí a podpory ze strany bohatých průmyslových zemí, které přispěly většinou skleníkových plynů do atmosféry, pro rozvojové země – které jsou neúměrně vystaveny dopadům.

Takže shrnuto: pokrok byl učiněn, i když ne dostatečný, a podniky stále čekají na jasné plány vlád, aby věděly, jakým směrem se budou ubírat. Mezitím se mnoho dalších firem samo snaží o dosažení čisté nuly, budou očekávat, že je jejich dodavatelské řetězce podpoří, a náš průmysl může a měl by být součástí tohoto kroku.