Klíčem k dobré správě barev při velkoformátovém tisku je kvalita profilů. Chcete-li si však vytvořit vlastní profily, musíte investovat do spektrofotometru.

V první části tohoto příběhu jsme se zabývali některými základními prvky správy barev. Poznamenali jsme, že klíčem k systému jsou barevné profily pro každou kombinaci tiskárny, tiskového režimu, inkoustu a podkladu.

Širokoformátový tisk je obzvláště náročnou oblastí kvůli velkému množství používaných substrátů. Různá média absorbují inkoust různou rychlostí a mají různé bílé body. Mnoho uživatelů také nevyhnutelně vyhledává nejlevnější materiály, u nichž mohou být mezi jednotlivými šaržemi určité rozdíly.

Mnoho dodavatelů dodává generické profily, které jsou dobrým výchozím bodem, ale nezohledňují podmínky prostředí v okolí tiskárny, jako je teplota a vlhkost.

V některých případech vám RIP může poskytnout dostatečnou volnost, abyste mohli upravit nastavení s ohledem na malé změny v prostředí, rozdíly mezi jednotlivými substráty nebo šaržemi inkoustu nebo změny na tiskárně, například novou tiskovou hlavu. Možná však zjistíte, že vytvořením vlastních profilů dosáhnete lepších výsledků a že to může vést k nižší spotřebě inkoustu.

Spektrofotometry

Ke zjištění barevného výstupu zařízení budete muset investovat do spektrofotometru. Spektrofotometr v podstatě funguje tak, že svítí na podklad a měří světelné vlny odražené zpět.

Důležitá je velikost otvoru nebo clony, která se používá k měření světla. Většina výrobců spektrofotometrů používá clonu o průměru 3-4 mm, ale někteří nabízejí možnost volby velikosti clony. Větší clony jsou vhodnější pro textilie a také pro tisky s nízkým rozlišením, jako jsou bannery.

Všechny současné spektrofotometry by měly být v souladu s nejnovějšími normami, konkrétně s normou ISO 13655-2009, která upravuje podmínky měření. Pokud máte starší spektrofotometr, možná jej budete muset vyměnit za takový, který je v souladu s touto normou.

Samotná norma definuje konkrétní podmínky měření: M0 platí pro nefiltrované wolframové světlo; M1 zahrnuje světlo D50 nebo denní světlo a UV záření; M2 popisuje nepolarizované světlo bez UV záření a M3 platí pro světlo polarizované s odfiltrovaným UV zářením. Z těchto parametrů se jedná především o M1, který může působit proti účinkům optických zjasňovačů v médiích.

Většina standardních spektrofotometrů je určena pro práci s reflexními materiály, jako jsou papíry nebo desky. Pokud se však zabýváte tímto druhem práce, možná budete muset zvážit model, který si poradí i s propustným materiálem, jako je podsvícení nebo sklo.

Můžete si vybrat mezi ručními a automatickými čtečkami. Ruční bývají levnější a lze je použít k více účelům, například k vytváření profilů monitorů. Pokud však musíte vytvořit velké množství profilů, pak je automatická čtečka dobrou volbou.

Musíte si vytisknout zkušební tabulku s tisíci nebo více malými barevnými skvrnami, z nichž každá se musí změřit spektrofotometrem. Čím více políček, tím více barevných kombinací bude spektrofotometr schopen přečíst a tím lepší bude celkový výsledek. Je to časově náročný proces, i když ne tak frustrující, jako když musíte několikrát vytisknout stejnou úlohu, abyste dosáhli správných barev.

Co je k dispozici?

Lídrem na trhu je bezpochyby společnost X-Rite, která před několika lety získala většinu svých vážných konkurentů. Její hlavní nabídkou je i1 Pro2, ruční zařízení, které se připojuje k počítači přes USB. Prodává se v různých balíčcích, které určují, jaké funkce jsou k dispozici, ale pokud máte správnou licenci, můžete odemknout všechny funkce.

Lze jej tedy použít s jakýmkoli zařízením od monitorů po skenery a tiskárny, ale uživatelé velkoformátových tiskáren budou potřebovat sadu i1 Publish, která pracuje s tiskárnami CMYK a umožňuje vytvářet profily propojení zařízení.

Společnost X-Rite prodává také stůl i1iO, který dokáže přeměnit i1 na automatickou čtečku, čímž získáte to nejlepší z obou přístupů. Je vhodná pro reflexní média o tloušťce až 10 mm a dokáže přečíst přibližně 500 políček za minutu.

X-Rite i1 Pro2 je jedním z nejběžnějších ručních spektrofotometrů. Lze jej přidat ke stolu i1iO a vytvořit tak automatizované řešení.

Společnost X-Rite však vyrábí také automatickou čtečku grafů i1 Isis 2, která vypadá trochu jako stolní tiskárna. Ale místo toho, aby vytiskla testovací graf, načte jej. Standardní verze pojme list A4 a dokáže přečíst až 1500 políček za přibližně osm minut. K dispozici je i větší verze XL, která pojme listy až do formátu A3+ a která dokáže přečíst až 2 500 políček za přibližně deset minut.

Se zařízeními i1 bude fungovat téměř každý RIP a související software. Společnost X-Rite prodává i1Publish, dobrý univerzální program pro správu barev, který umí vytvářet a upravovat profily.

Italská firma Barbieri vyvinula tiskový stroj Spectro LFP určený speciálně pro velkoformátový tisk. Zvládne jak průhledné, tak reflexní substráty, a to až do tloušťky 20 mm. Pracuje s různými materiály včetně textilu, skla, vinylu, plátna a dřeva.

Společnost Barbieri vyrábí také zařízení Spectro Swing, které pracuje s vodními, rozpouštědlovými a UV tiskárnami. Je k dispozici ve třech verzích: pro transparentní média, reflexní média a pro oba typy médií. Má 2mm měřicí otvor a dokáže změřit až 3 000 políček. Pojme flexibilní média o tloušťce až 1 mm, včetně papíru, bannerů a plátěných potahů na nákladní automobily.

Kromě toho Barbieri prodává přenosné zařízení SpectroPad 2, které lze používat nezávisle na počítači. Je určen k měření jednotlivých bodových barev.

Všechna tato zařízení jsou dodávána s vlastním softwarem Gateway společnosti Barbieri a spolupracují s většinou velkoformátových RIPů a softwaru pro správu barev.

Divize snímacích jednotek společnosti Konica Minolta vyvinula řadu zajímavých modelů, většinou určených pro průmyslové aplikace. Mezi nimi je i spektrofotometr FD7, který zahrnuje i denzitometrické měření.

Podporuje režim měření M1 a obsahuje režim skenování pro rychlé měření testovacích proužků a profilových grafů. Jedná se o ruční zařízení, které je však dodáváno s pravítkem pro vedení po řadě barevných políček. K dispozici je také přístroj FD5 s podobnými schopnostmi, který však hlásí pouze kolorimetrické údaje a postrádá možnost skenování.

Profilování

Samotné profilování probíhá ve dvou fázích. První je linearizace tiskárny, která zajistí, že tiskárna nanáší správné množství inkoustu bez ořezávání. Druhou fází je vytvoření vlastního profilu, což zahrnuje vytištění zkušební tabulky a měření políček.

Jak jsme uvedli v první části tohoto článku, mnoho RIPů obsahuje možnost vytváření profilů, přičemž většina z nich používá průvodce, kteří vás provedou celým procesem pomocí řady jednoduchých otázek. Přesný postup bude záviset na použitém softwaru a možná budete potřebovat určitou dávku pokusů a omylů, ačkoli průvodce by vás měl zbavit většiny dohadů.

V neposlední řadě je dobré nechat spektrofotometr pravidelně servisovat, protože nechcete kalibrovat barvy pomocí zařízení, které je samo o sobě nekalibrované.

Pochopení správy barev viz část 1.

Vzdělávací program veletrhu FESPA Digital 2016

Veletrh FESPA Digital 2016 nabídne vzdělávací program, jehož cílem je přimět tiskárny, aby se zabývaly širšími možnostmi svého podnikání.

Marco Olivotto, majitel společnosti Marco Olivotto & C.snc, bude na semináři s názvem „Správa barev ve světě tisku napříč médii“ hovořit o tom, jak je důležité porozumět správě barev, abyste byli úspěšní v náročném světě.

Marco také přednese příspěvek na téma „Barva, která odmítla tisknout“, kde se bude odvolávat na případové studie uživatelů, aby pomohl tiskárnám pochopit, jak se vypořádat s barvami, které nelze vytisknout, a také na téma „Procesní digitální standard – cesta ke standardizaci“.

Další informace o veletrhu FESPA Digital 2016 a registraci k účasti naleznete na adrese: www.fespadigital.com. Nezapomeňte použít kód: ADOZ0101 pro vstup ZDARMA.