Barva, inkousty a papír rozhodují o tom, zda digitální vlnitá lepenka bude nebo nebude.

Simon Eccles hovoří o vystavovatelích, kteří se představí na veletrhu Digital Corrugated Experience na veletrhu FESPA 2018.

Součástí veletrhu FESPA 2018 v Berlíně je první veletrh FESPA Digital Corrugated Experience. Odvětví vlnité lepenky je na pokraji zavádění vysokorychlostních digitálních tiskových systémů. Ačkoli se tento koncept již dlouho etabloval na upravených plochých inkoustových strojích, ty mají výrazně nižší výkony. Vlnitá lepenka je celosvětově velkým byznysem a trendem jsou stále vyšší požadavky na kvalitu tisku, protože vlnité krabice se stále častěji používají v maloobchodních regálech jako nosiče reklamního sdělení a značky a také jako prosté pevné obaly. Obliba vlnitých displejů a POS předmětů rovněž roste, ačkoli v porovnání s krabicemi představují jen zlomek produkce vlnité lepenky.

Digitální tisk umožňuje vyšší efektivitu díky eliminaci tiskových desek a přípravných časů, které jsou nutné u nedigitálních flexotiskových a litografických strojů, a také umožňuje variabilitu obrazu i v dlouhých sériích.

Sean Moloney přednáší na veletrhu FESPA Corrugated Experience každý den (v 11:30). Je globálním produktovým manažerem pro Corrstream66, vysokorychlostní inkoustovou tiskárnu lepenky vyvinutou společností Sun Automation v USA. Corrstream dokáže pracovat rychlostí 70 metrů za minutu – typická propustnost je až 4 500 archů za hodinu (standardního formátu 3 x 5 stop).

Společnost Sun Automation je jedním z několika výrobců, kteří vyvíjejí vysokorychlostní inkoustové tiskárny pro vlnité archy (nebo lepenky). Dalšími hlavními hráči jsou společnosti Barberan, Durst, EFI a HP, i když z hlediska prodeje je každá z nich na začátku. Všechny stojí několik milionů eur za jeden tiskový stroj, takže se nejedná o triviální investici na trhu, který se teprve začíná zabývat způsoby, jak vymanit digitální tisk ze současného postavení plošného tisku jako výrobce vzorových balení nebo v nejlepším případě velmi malých sérií pro speciální zakázky.

Moloney vysvětluje své cíle při prezentacích: „Na veletrhu FESPA budu každý den prezentovat témata správy barev a inkoustových sad. Budou se týkat toho, co víme strategicky o našich tiskových strojích a naší technologii, ale stejně tak toho, co víme o průmyslu a o tom, jak do sebe zapadají tři hlavní typy barev: pravé vodní, jak tomu dnes říkám, pak UV a hybridní. Nejsme tu proto, abychom říkali, že my jsme dobří, oni špatní nebo něco podobného. Každá verze této technologie má podle mého názoru své místo v celém obalovém prostoru. Ve vlnité lepence to určitě platí. Je to rozhodnutí, které nakonec bude muset učinit trh a zákazníci v rámci těchto trhů.

„Moje prezentace bude spíše v obchodním jazyce a jazyce řešení, než abych se snažil prodat nějakou stavebnici. Strávil jsem 25 let výrobou krabic a rád si myslím, že vím, co výrobci krabic potřebují slyšet, i když to není to, co očekávali! Lidé chtějí na krabicích vydělávat peníze.“

Hlavním tématem Moloneyho je, že zatímco mechanické problémy vysokorychlostních digitálních tiskáren na vlnitou lepenku byly společností Sun a jejími konkurenty již z velké části překonány, jsou to barvy a jejich interakce s vlnitými substráty, na kterých budou potenciální uživatelé skutečně záležet.

Tiskárna Corrstream společnosti Sun Automation používá tzv. „pravé vodní“ inkousty, nikoli UV inkousty používané společnostmi Barberan a EFI nebo hybridní vodní a UV inkousty „Water Technology“, které používá společnost Durst ve svých vysokorychlostních tiskárnách vlnité lepenky. Společnost HP používá vodní inkoust také ve své vysokorychlostní tiskárně vlnitých desek C500.

Společnost HP používá vodní inkoust také u jednostranného vysokorychlostního inkoustového tisku PageWide T410S a 2,8 m širokého inkoustového tisku T1100S, který je společným podnikem se společností KBA a který tiskne na linerový papír (nikoli na předem připravené vlnité archy nebo role). Připravovaná 2,8m linerová tiskárna BHS, vyvíjená jako společný podnik se společností Screen, rovněž používá vodní inkousty a vodní lak. Tiskárny linerů jsou však samostatným trhem s jinými potenciálními uživateli než vysokorychlostní tiskárny archů, o nichž Moloney na veletrhu FESPA hovoří.

Společnost Barberan vstoupila na trh vysokorychlostního tisku vlnitých desek před několika lety a má několik instalací. Společnost Durst oznámila dva závody s vysokorychlostním zařízením Delta SPC 130. Společnost EFI oznámila pět prodejů svého stroje na vlnitou lepenku Nozomi C18000 (některé s více tiskovými stroji). Společnost HP oznámila dva prodeje stroje PageWide C500. Společnost Sun Automation má jedno uživatelské pracoviště Corrstream (HSG Packaging ve Velké Británii), které bylo uvedeno do provozu v roce 2016.

I když je o trh s vlnitou lepenkou velký zájem, velcí uživatelé se drží zpátky a čekají, co se stane, domnívá se Moloney. „Ti, kteří se do toho pustili dřív, zcela chápou širší souvislosti a využívají toho. HSG je pro velké skupiny něco jako Skunk Works,“ říká. „Větším skupinám prostě trvá, než se do toho dostanou, zatímco menší podnikatelé to pochopí a jdou s tím.“

Recyklace a lepení

Podle Moloneyho by použití vodného média společností Sun Automation (a HP) mělo přinést výhodu na trhu s obaly. Nejde jen o zjevné otázky týkající se UV záření ve vztahu k potravinářským obalům, říká: „Cokoli, co souvisí s UV zářením, jakékoliv částice, které se projeví, ať už jde o hybridní nebo plné UV záření, stále vyvolává nervozitu lidí, i když se tvrdí, že jde o nízkou migraci. Vidíme, že lidé se bojí ani ne tak v nejbližší době, pokud jde o UV POS nebo práci s displeji, které nesouvisejí s potravinami, nebo dokonce malé dávky sekundárních obalů, které souvisejí s potravinami. Problémem je, když se snaží recyklovat vlnitý papír s UV potiskem. Jakmile se vrátí zpět do dodavatelského řetězce, bude infiltrován plný pevných částic.“

Další výzvou v oblasti UV záření, na kterou Moloney upozorňuje, je lepení: „Převážná většina krabic je lepena PVA na vodní bázi, a to ze stejného důvodu, proč používáme recyklovatelné barvy, škroby a papír ve vlnité lepence. Zde UV záření způsobuje problém. Problém s PVA, když tisknete na povrch UV laku, spočívá v tom, že nepřilne. Takže pak musíte navrhnout prostor bez inkoustu nebo bez laku, abyste mohli lepidlo přiložit. U některých návrhů však potřebujete krabičku pro návrh zakrýt. Takže opět podle našeho názoru barva na vodní bázi tento problém odstraňuje.“
UV záření má velkou výhodu v tom, že pracuje se standardními substráty z vlnitého papíru a produkuje konzistentní barvy, které nejsou příliš ovlivněny savostí. Oproti tomu vodní inkousty mohou být více absorbovány a roztírat se do „nepotažených“ papírů (tj. papírů bez speciální vrstvy reagující na inkoustový tisk), což s sebou nese nebezpečí rozmazaných obrázků a bledších barev. Speciální nátěry tento problém řeší, ale zvyšují náklady, protože je buď musí nanášet papírny, nebo se přidávají na místě tisku jako předtisková fáze nátěru.

Průlom v barevném gamutu

Proto Moloney na veletrhu FESPA zdůraznil, že správa barev nemusí být pro vodní barvy problém. Jeho poselstvím je, že to, že inkoustové stroje nemohou tisknout „přímé barvy“, které se běžně používají u nedigitálních flexotiskových a litografických vlnitých strojů, neznamená, že nemohou odpovídat všem značkovým barvám. Sun Automation Corrstream skutečně používá pouze čtyři barvy – azurovou, purpurovou, žlutou a černou, ale lze jimi dosáhnout mnohem širšího gamutu než flexotiskem nebo litografickým tiskem CMYK, tvrdí Moloney.

„Myslím, že existuje spousta nejasností ohledně toho, co je možné z hlediska správy barev, protože každý krok těchto procesů se provádí na různých substrátech,“ říká. „Obvyklou cestou v oboru je přidávat další barvy. Světlá azurová nebo světlá purpurová je často způsob, jak dostat gamut do širší polohy, pokud jde řekněme o UV inkoust, protože mezi inkoustem a papírem není příliš velká interakce.

„Pokud jde o vodní tisk, což je samozřejmě naše strategie, zjišťujeme, že jsme schopni umístit širší barevnou škálu pomocí pouhých čtyř barev, pokud pracujeme se správnými papíry. To může být zřejmé, ale realizovat to v praxi v dodavatelských řetězcích je zcela jiná záležitost. Hlavním poselstvím je, že s pravými inkousty na vodní bázi můžeme s jistotou říci, že se čtyřmi barvami, nikoliv šesti nebo osmi, můžeme dosáhnout vysokého procenta barev Pantone.“

Vodní inkousty jsou jistě levnější než UV, ale obecně se má za to, že protože se neodpařuje rozpouštědlo ani voda, zůstává každá kapka na papíře, takže náklady na jednotku plochy jsou srovnatelné s vodními. Moloney tvrdí, že je to příliš zjednodušené. „Je to teprve začátek a mohlo by to být chápáno jako zaujatost, ale já se snažím nebýt zaujatý. Ale pokud můžeme říct, pokud chcete rozšířit svůj gamut ven na cokoli, co souvisí s UV inkoustem, máte omezené možnosti, protože papíry nemají tolik možností. Pokud do hry zapojíte skutečné inkousty na vodní bázi, které jsou mimochodem šetrnější, pokud jde o životní prostředí, pak máte možnost výrazně snížit množství spotřebovaného inkoustu, abyste získali stejný barevný gamut, a to se řídí papírem. To je mnohem složitější, než si mnozí lidé na první pohled myslí – pokud jdete do pozice kapitálu do dodavatelského řetězce, který je již náročný na marži a má přirozený strach z ceny inkoustu. Stroje, o kterých mluvíme, spotřebují velké množství inkoustu. Lidé musí pochopit nejen pozici (která je velmi důležitá) ohledně budoucnosti své investice a toho, jak bude sedět, ale také detail, kolik inkoustu budou skutečně denně používat, aby dosáhli toho, co trhy stále očekávají, tedy přímých barev.“

Spojování bodů

To vede zpět ke vztahu mezi inkoustem a papíry, které potřebuje ke správnému fungování. „Papír tvoří asi 50 % nákladů na výrobek,“ uvádí Moloney. „Pokud nepochopíte, jak spojit papír a inkoust a udělat to tak, aby to bylo efektivní z hlediska nákladů na inkoust na archu, pak se dostanete do situace, kdy lidé prostě nevidí budoucnost této technologie.

„Předpoklad, že s vodou spotřebujete více než s UV zářením kvůli absorpci, nemusí být nutně pravdivý, pokud použijete správné papíry. Protože papíru rozumíme, jsme schopni manipulovat s papíry nejen směrem k technologii, ale i k inkoustům. Přesně to se nyní děje u nás a u společnosti HP, která používá pravé vodové. Zdá se, že HP se soustředí na nenatírané papíry, zatímco my se zabýváme natíranými. Právě vývoj natíraných papírů poskytuje nejen schopnost tisknout leskle, ale také možnost mnohem efektivnějšího využití inkoustu.“

Náklady se podle něj mohou snížit i jinak: „Protože se nedotýkáme podkladu, je možné použít lehčí obložení. To znamená, že jsme schopni získat více na tunu.“

Na druhou stranu Moloney říká, že předpoklad, že bezkontaktní povaha inkoustového tisku eliminuje flétnový stín (světlejší a tmavší pruhy tisku odpovídající flétnovému vzoru), není pravdivý, i když je mnohem menší. „Digitální tisk nevymýtí flexotiskový stín. Je to důsledek způsobu výroby papíru a flétny, pokud se přeškrobí nebo vypálí. Nezáleží to jen na lisu, pokud jde o tlak, který vyvíjejí na flexo anilox, ale i na tom, jak je karton vyroben a jak ho používají.“ Problém je podle něj nejvýraznější u větších formátů drážek. „Takže to, co děláme, je, že používáme mikrodrážky nebo drážky E na širší drážky, řekněme drážky B nebo C, abychom zajistili celistvost krabice. Nedotykový tisk sice pomáhá, ale každý, kdo vám u inkoustového tisku řekne, že je díky tomuto procesu schopen vymýtit stín flétny, neříká pravdu.“

Zapojení mlýnů

Další fází je podle Moloneyho dostat vhodné dokumenty na trh. „Je naprosto jasné, že obrovská část odpovědnosti za produkci jde na vrub papíru. Toho jsme dosáhli, umíme sušit inkousty, rozumíme gamutům, rozumíme výstupům, víme, že to zvládneme v rámci naší technologie. Další fáze, a HP je na tom stejně, je komercializace tohoto papíru z hlediska nákladů na tunu. A to je příznakem nabídky a poptávky nebo slepice a vejce. Nejde o to, že by to technologie neuměla, jde o to, aby ji do hry uvedl dodavatelský řetězec.“

To bude záviset na velkých tiskárnách vlnité lepenky, které budou přicházet do továren s potenciálně velkými objednávkami, které sníží cenu natíraných papírů, říká. Připouští však, že jde o situaci slepice a vejce, protože velké tiskárny nebudou mít o vodní digitální tisk velký zájem, dokud se nesníží cena papíru. Nicméně tím, že budou na trhu rychlé a fungující digitální tiskárny na vlnitou lepenku, se podle něj začnou soustřeďovat myšlenky na obou koncích dodavatelského řetězce papíru: „Teď, když jsme byli schopni jít ven a prodávat stroje, můžeme přivést klienty a potenciální zákazníky ke konverzaci, a pak že se papírny probudí, protože pak si uvědomí, jak velkou objemovou poptávku budou potřebovat velké archové závody. To ještě není hotové, ale je to fáze, kterou průmysl potřeboval, aby se tato technologie stala realitou. A právě toto poselství nyní musíme průmyslu předat.“

Více informací o veletrhu Global Print Expo, kompletní seznam vystavovatelů a informace o tom, jak se můžete zaregistrovat k účasti, najdete na oficiálních webových stránkách akce: www.fespaglobalprintexpo.com.

Pro vstup zdarma použijte při registraci kód FESJ801.