Přehodnocení obchodních modelů za účelem ochrany životního prostředí

Velkou otázkou pro dnešek je, zda naše současné obchodní a ekonomické modely fungují, když se podíváme na jejich dopady. Vyvažují „tržní mechanismy“ poptávku a chrání planetu a všechny její služby a zdroje?

Zdá se, že ne, protože změna klimatu a znečištění způsobují na mnoha místech spoušť, úbytek biologické rozmanitosti se rychle zvyšuje a zdroje se vyčerpávají. Proudí ekonomika „trickle down“ skutečně dolů? Rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími se rok od roku zvětšuje, takže se zdá, že nikoli. A pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje OSN je bolestně pomalý. Je racionální usilovat o nekonečný růst, stále rostoucí HDP, ve světě s omezenými zdroji?

Mnoho lidí a skupin zabývajících se udržitelností, včetně řady ekonomů, si myslí, že ne, a proto byly vyvinuty nové přístupy. Pravděpodobně nejznámějšími koncepty jsou oběhové hospodářství a koblihová ekonomika; první z nich se používá jako základ pro politiku a legislativu ve Spojeném království i v Evropě, mimo jiné i ve městech a podnicích, a druhý začíná transformovat města, regiony, komunity a další oblasti tak, aby se staly udržitelnějšími a spravedlivějšími.

Oběhové hospodářství je pravděpodobně známější a jeho kořeny sahají daleko do minulosti. Koncepty jako Cradle to Cradle, Performance Economy, Biomimicry, Industrial Ecology, Natural Capitalism, Blue Economy a Regenerative Design jsou základem práce Ellen MacArthur Foundation, celosvětové organizace, která vznikla ve Velké Británii a jejímž cílem je podporovat společnost v přechodu na oběhové hospodářství, které je regenerativní a obnovující. Její webové stránky jsou fantastickým zdrojem informací a nápadů a stojí za návštěvu.

Takové hospodářství není „jen o recyklaci“, ale o úplné změně způsobu myšlení, navrhování a práce. Někteří z vás se vracejí k velmi starým modelům placení za službu namísto nákupu zboží – ti z vás, kteří jsou dostatečně staří, si možná pamatují, že jste si televizory spíše pronajímali, než kupovali, a když se pokazily, byly vám opraveny. Novější verze zboží jako služby k tomu přistupují inovativními způsoby – od placení za luxy za osvětlení namísto nákupu systému až po půjčování dětského oblečení během prvních měsíců, kdy děti tak rychle rostou.

Cílem oběhového hospodářství je, aby nic nepřišlo nazmar, aby nevznikalo znečištění a aby se obnovovaly přírodní systémy.

Vyžaduje to inovativní přístup v oboru – a tisk je obor s úžasnými výsledky v oblasti inovací. Stejně jako všechny podobné modely i tento vyžaduje systémové myšlení. Návrh a specifikace musí zohledňovat nejen fázi použití výrobku, ale i to, z čeho a jak je vyroben. Dopady, které mají materiály, jež používáte, a to jak při těžbě či sklizni jejich složek, tak při výrobě, včetně vzniklých odpadů, jsou stejně důležité jako dopady vlastní výroby. Je třeba se zamyslet i nad druhým koncem životního cyklu: co mohou obchody s materiály v místě prodeje dělat poté, například pokud je nelze renovovat pro opětovné použití, a jak s nimi v tomto směru spolupracovat. Jde o to navrhovat věci tak, aby se daly znovu použít, aby se na ně spotřebovalo minimální množství materiálu a aby se daly jednoduše recyklovat. Do systému je zapojen celý hodnotový řetězec.

Protože oběhové myšlení a výroba musí začít již ve fázi návrhu, politiky rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), jejichž cílem je podpořit oběhový charakter, přenášejí odpovědnost za věci na konci životnosti na „výrobce“ – obvykle vlastníka značky (nebo dovozce dováženého zboží). Zde se rozhoduje. V případě připravovaných britských předpisů EPR pro obalový odpad je záměrem nejen snížit objem obalů, ale také modulovanými poplatky podpořit navrhování obalů pro opětovné použití nebo recyklaci.

Ekonomika koblih, kterou vyvinula Kate Raworthová, jde mnohem dál a zabývá se nejen překračováním limitů – mírou, do jaké nadměrně využíváme zdroje a přidáváme znečišťující látky nad rámec regenerační kapacity planety -, ale také nedostatkem prostředků pro uspokojení základních potřeb lidí. Proto ta kobliha – jak vidíte, je to kruhová kobliha a uvnitř kruhu je bezpečné místo. Díra uprostřed je místo, kde lidé chybí; vnější okraj koblihy je hranice, v níž se musíme držet, abychom ochránili náš domovský svět. Mnoha tématům jsme se věnovali v předchozích článcích o cílech udržitelného rozvoje OSN. Na webových stránkách opět najdete spoustu podnětů k zamyšlení a inspiraci.

Hodně se píše o tom, že měření blahobytu obyvatelstva by bylo lepším měřítkem než měření HDP, ale blahobyt je nedosažitelný pro ty, jejichž základní potřeby nejsou uspokojeny. Výzvou je, jak to změnit. Opět zde hraje roli váš hodnotový řetězec: i když jste férovým zaměstnavatelem, který se stará o své zaměstnance, pokud využíváte dodavatele a smluvní partnery, kteří ve svém podnikání nebo ve svém dodavatelském řetězci uplatňují špatné nebo nespravedlivé pracovní postupy, je vaše firma součástí problému; totéž platí pro mnoho aspektů řízení podniku. A to je jeden z důvodů, proč tolika tiskárnám (a samozřejmě i dalším) přicházejí do cesty dotazníky a audity dodavatelského řetězce. Zjistit to lze pouze dotazováním a kontrolou – a organizace na vrcholu řetězce se ptají, takže se ptají i další úrovně níže a tak dále. A každý podnik v našem odvětví hraje v tomto řetězci svou roli. Takže další velkou otázkou není „děláme věci správně“, ale „děláme správné věci?“.

Pro více informací a další čtení na toto téma naleznete níže seznam užitečných zdrojů a nástrojů, které lze použít pro koncepty ve vaší firmě.

Nadace Ellen MacArthurové: https://www.ellenmacarthurfoundation.org
Doughnut Economics: https://doughnuteconomics.org
United National Sustainable Development Goals: https://www.un.org/sustainabledevelopment/.