
Debbie McKeeganová hovoří o rostoucích nákladech a současné nestabilitě globálního dodavatelského řetězce textilu.
Po třiceti letech relativního klidu je stabilita celosvětového dodavatelského řetězce textilu ohrožena, protože inflační tlaky drží dodavatelský řetězec v železných rukou. Textilní průmysl je snad více než jiné odvětví zranitelný vůči cenovým změnám v globální ekonomice. Ruská invaze na Ukrajinu přišla v době, kdy se světová ekonomika po dvou letech krycího rozvratu teprve začíná vracet do „nového normálu“.
Jelikož „starý normál“ symbolizovaný jistou závislostí Západu na produkci a dodávkách z Asie již pominul, mezikontinentální dodavatelské řetězce nyní zoufale hledají rovnováhu ve světě zmítaném geopolitickým rozvratem a postkovidní poptávkou.
Seznam narušených dodavatelských řetězců, v nichž došlo k prudkému nárůstu cen, je rozsáhlý a hlavní příčiny se jako obvykle nacházejí v petrochemickém odvětví. Zde svět zaznamenal 570% nárůst nákladů na FCL kontejnery z východu (květen 2020 až květen 2022: Statista), 450% nárůst cen zemního plynu na celém světě (květen 2020 až květen 2022: US Energy Information Administration) a 456% nárůst cen ropy (březen 2020 až březen 2022: Brent Crude: Statista).
Dopad na textilní průmysl je značný: ceny bavlny se od roku 2020 zdvojnásobily z 0,78 USD v březnu 2020 na 1,54 USD v březnu 2022 (Trading Economics), přičemž ve stejném období došlo k výraznému nárůstu (48 %) cen polyesterových vláken. (Ycharts)
Dále v textilním dodavatelském řetězci – ceny bavlněných a polyesterových tkanin také vzrostly, například u tkaných bavlněných tkanin se mezi lety 2020 a 2022 očekává nárůst o 18,9 % (Federal Reserve Economic Data). V oblasti pomocných chemikálií a tiskařských barev obří průmyslové podniky, jako jsou Sun Chemical, Dupont, Clariant a Flint Group, v posledním roce neustále zvyšovaly ceny svých nabídek, přičemž průměrný nárůst činí 10-12 %, protože se zhoršila situace v oblasti světových dodávek.
„Dopad na textilní průmysl je značný, ceny bavlny se od roku 2020 zdvojnásobily z 0,78 USD v březnu 2020 na 1,54 USD v březnu 2022 (Trading Economics), přičemž ve stejném období došlo k výraznému nárůstu (48 %) cen polyesterových vláken.“ (Ycharts)

Tony Lord, prezident společnosti Flint OPS, řekl: „Tlaky, kterým čelí tiskařský průmysl, bohužel neutichají. Rostoucí inflace, zvyšující se ceny paliv a energií a zvýšená poptávka po surovinách přispěly k dalšímu růstu cen v celém dodavatelském řetězci tisku. Problémy, kterým tiskařský průmysl čelí, jsou jedny z nejtěžších, jaké pamatujeme, a nelze předpovědět, kdy se nám od těchto obtížných okolností začne ulevovat.“
Tento názor podpořil i Mehran Yazdani ze společnosti Sun Chemical, který uvedl: „Prioritou společnosti Sun Chemical bylo i nadále dodávat naše výrobky našim zákazníkům a umožnit jim tak udržet jejich zařízení v provozu. Nadále využíváme naši globální síť k zajištění surovin a služeb. Konkurence o tyto zdroje je však značná a rozsah inflačních tlaků nelze plně překonat prostřednictvím programů zvyšování efektivity. To vyžaduje, abychom dále zvyšovali ceny pro naše zákazníky, abychom mohli i nadále zajišťovat potřebné vstupy pro výrobu a dodávání kvalitních výrobků. Bez dosavadních známek stabilizace bude třeba situaci průběžně upravovat, a proto nelze poskytnout žádnou cenovou záruku na jakékoli období.“
Dopad všech výše uvedených skutečností zvýšil tlak na globální ekonomiky do té míry, že obecné inflační tlaky nyní způsobují krizi životních nákladů, protože růst cen se promítá do cen pro jednotlivé spotřebitele, přičemž inflace v OECD vzrostla v dubnu 2022 na 9,2 % v důsledku zrychlení růstu cen potravin a služeb. Nakonec dojde k nárůstu mzdových vyrovnání, protože lidé se budou snažit vyrovnat se s rostoucími cenami, a tato zvýšená vyrovnání sama o sobě přispějí k inflační spirále se zcela reálným rizikem, že se inflace ve vyspělých ekonomikách, kde růst mezd stíhá růst cen, stane pevnou součástí, což je scénář, který byl naposledy zaznamenán před více než 40 lety.
„Textilní průmysl čelí v tak obtížných ekonomických vyhlídkách značnému protivětru, ale dokázal se s touto výzvou vyrovnat, chopil se příležitosti a díky digitálním řešením založeným na datech směřuje k horizontu ziskovosti a udržitelnosti, protože nové obchodní modely stojí v čele cesty vpřed.“

Textilní průmysl čelí v tak obtížných ekonomických vyhlídkách značnému protivětru, ale dokázal se s touto výzvou vyrovnat, chopil se příležitosti a díky digitálním řešením založeným na datech směřuje k horizontu ziskovosti a udržitelnosti, protože nové obchodní modely stojí v čele cesty vpřed.
V čele stojí vynikající technologické pokroky ve výrobě a automatizační technice.
Digitalizace zachvátila textilní průmysl od designu až po výrobu a přinesla řadu změn, které možná nakonec vyústí v přesun hlavní výroby z Východu zpět do vyspělých ekonomik Západu.
Automatizované laserové řezání od společností Zund a Kongsberg, 3D design od společností Browzwear a Tukatech, bezvodé digitální tiskové systémy od společností Kornit Digital a Durst a pokročilé šicí roboty od společností Exotec a Softwear Automation, které jsou poháněny širokým rozšířením digitalizace v průmyslu, pokračují v revoluci v textilní výrobě.
Na Společnost Tianyuan Garments, která vyrábí oděvy pro Adidas a Armani, díky své technologii šití Softwear Automation otevřela svou nejnovější továrnu v Arkansasu, nikoli v Číně. Automatizovaný šicí závod využívá roboty, aby snížil potřebu lidské práce. V případě nové továrny Tianyuan bude na každé z 21 robotických výrobních linek pracovat tři až pět lidí.
V porovnání s 10 pracovníky na běžné lince se jedná o 50-70% snížení pracnosti. A možná předznamenává novou budoucnost výroby oděvů, protože technologie se zdokonaluje.
„Kromě snížení nákladů roboti také zvýší produkci. Lidská šicí linka vyrobí za osm hodin 669 triček, zatímco roboti 1 142 triček. To představuje 71% nárůst výroby, což ve výsledku znamená celkovou produkci 1,2 milionu triček ročně.
Díky použití robotiky jsou náklady na výrobu trička v USA srovnatelné s náklady na výrobu trička v zahraničí. Například v Bangladéši činí náklady na práci při výrobě džínové košile přibližně 0,22 USD. Pokud je vyrobí američtí dělníci, vyskočí tyto mzdové náklady na 7,47 dolaru, ale s robotickou výrobní linkou je to jen 0,33 dolaru na jedno tričko,“ komentuje Softwear Automation. A samozřejmě odpadají nadsazené účty za přepravu ze zámoří.
Digitalizace textilního průmyslu se zrychlila, protože obchodní model na vyžádání má vliv na výrazný přesun textilní výroby do jiných odvětví v celé Evropě.
„Digitalizace textilního průmyslu se zrychlila, protože obchodní model na vyžádání má vliv na výrazný přesun textilní výroby do jiných odvětví v Evropě.“

Podniky jako Print Logistic, SPOD, Printful a Amazon Merch On-Demand zde dosáhly hvězdného pokroku díky kombinaci digitálního designu a digitálního tisku s automatizací, která umožňuje ziskový obchodní model a zároveň nabízí kupujícímu nižší nebo srovnatelné náklady s východními dodavatelskými cestami.
Digitalizace textilního průmyslu se začíná podepisovat na cenové inflaci – Inovace a vynálezy se spojují, aby v textilním průmyslu zajistily určitou stabilitu. Těm, kteří investovali do digitální výroby před pandemií, se v postkovidové ekonomice daří. V odvětví roste důvěra, že současným inflačním tlakům lze čelit, zatímco se trhy stabilizují, a začne se vytvářet nová krajina pro průmyslový textilní průmysl.