Laurel Brunnerová se s vámi podělí o pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti udržitelnosti v celém odvětví tisku, a to zejména s ohledem na normy ISO a recyklaci.

Od začátku fungování tohoto blogu jsme publikovali více než 500 článků o udržitelnosti v grafickém umění. Cílem je stále zvyšovat povědomí o dopadu tohoto odvětví na životní prostředí a povzbuzovat všechny účastníky dodavatelských řetězců tiskových médií, aby udržitelnost brali vážně. Pouze zapojením všech aktérů na individuální i podnikové úrovni se podaří dosáhnout změny k lepšímu. Tehdy se to zdálo jako nevděčný a nelehký úkol, a také se tak stalo. Ale náznaky vypadají dobře.

Jakého pokroku jsme v tomto projektu dosáhli? Asi nejdůležitějším měřítkem je práce, na které se podílíme prostřednictvím standardizačních organizací a tiskařských federací. Technický výbor Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) pro grafické technologie je již mnoho let velmi aktivní v celé řadě tematických oblastí, od PDF/X až po řízení procesů pro různé tiskové metody. Za posledních několik desetiletí jsme byli svědky obrovského pokroku v oblasti norem týkajících se zpracování souborů a kontroly kvality barev. Celkově jsou tisková a vydavatelská odvětví mnohem efektivnější než před třiceti lety. Z velké části se jednalo o zlepšení správy dat a usnadnění automatizace pracovních postupů, což je pro ziskovost zásadní. Snižují neefektivitu, ale tytéž snahy také omezují plýtvání, aby podpořily ekologickou i obchodní udržitelnost.

V roce 2009 byla vytvořena pracovní skupina ISO TC130, která se zabývá normami týkajícími se dopadu tisku na životní prostředí. Tato skupina vypracovala řadu dokumentů ISO, které mají pomoci zvýšit udržitelnost tisku, a to i z hlediska životního prostředí. V průběhu let jsme svedli mnoho bitev, abychom tyto dokumenty prosadili v konsensuálním procesu, který je základem práce ISO. Zájmové skupiny tvrdě pracovaly na tom, aby zablokovaly udržitelnost v tomto odvětví a udělaly vše pro to, aby se zabránilo investicím do systémů, které by usnadnily lepší recyklační procesy. Nakonec však konsensus zvítězil.

Recyklace zůstává nejobtížněji standardizovanou oblastí, protože její efektivní provádění závisí na společných modelech třídění a zpracování. To zase závisí na motivaci spotřebitelů a dostupnosti správných místních služeb. Některé země, jako například Švédsko, jsou úžasné a jiné, jako například Spojené království, jsou na tom špatně. Víme však, že vyvíjející se tiskové technologie budou vyžadovat mnohem jemnější třídění a zpracování tiskovin, pokud má být zachována současná míra úspěšné recyklace. To bude vyžadovat společný tlak na celulózky a papírny, aby modernizovaly svá zařízení tak, aby procesy odbarvování fungovaly pro všechny formy tisku. Podnikli jsme několik velmi drobných kroků, abychom to umožnili, ale nakonec je na papírenském průmyslu, aby se postaral o své vlastní dlouhodobé zájmy. Není toho mnoho, co můžeme udělat, abychom přesvědčili staré mazáky, kteří stále tahají za nitky, ale snad novější, mladší generace hráčů budou mít odvahu přijmout změnu. Odvětví i planeta na tom závisí.

Zdroj informací: Tento článek vznikl v rámci iniciativy Verdigris Project, jejímž cílem je zvýšit povědomí o pozitivním dopadu tisku na životní prostředí. Tento týdenní komentář pomáhá tiskařským společnostem udržovat aktuální informace o ekologických standardech a o tom, jak může ekologicky šetrné řízení podniku pomoci zlepšit jejich hospodářské výsledky. Verdigris podporují následující společnosti: Agfa Graphics, EFI, Fespa, Fujifilm, HP, Kodak, Miraclon, RicohSplashPR, Unity Publishing a Xeikon.